Já vrána nepotřebuju být v těle, abych žila. Vidím život a všechno v něm, i když v něm nejsem. A tak, když ty budeš klesat do hlubin sebe a dál, až tam, kam se normální člověk niky nedostane, budu s tebou. Vezmi si moje peří a nebudeš bloudit v lidských pocitech a myšlenkách. Půjdeš se mnou rovnou na místo, odkud se můžeš dívat, i když tě nebude vidět.“
Pro dny, kdy je člověk pod palbou vnitřních i vnějších nepřátel nebo lidí, kteří to jinak neumí, než způsobovat druhým bolest a škodu, aby se dostali k prameni síly někoho jiného.
