„Je to dar pro práci, kterou jsi už dávno přijala.“

znělo ženě v uších, když držela labutí pírka mezi prsty.

Příběh labutě začal v bezčasí, kde se člověk ocitá pouze, když vstoupí do světů posvátnosti života. Nevede do nich žádná cesta a ani neexistuje nic a nikdo, kdo by člověka doprovázel. To mohou jen labutě. Je to jejich služba, kterou jim dala vesmírná matka. Když se rozhodne poslat nový život ze svého lůna až na zem, vloží posvátný sen člověka do labutích křídel, aby jej přes všechny světy doprovodily až do zjeveného světa. Tam ho labutě vloží do úrodného srdce země a posvátný sen člověka čeká až se probudí jiskra v srdci, zažehne se plamen lásky a otevřou se brány mezi světy. Z temnoty se narodí světlo a na povrchu země může vyrůst další strom života.

Mohlo by se Vám líbit…