Pera kondorů havraních jsou z hor Sierra Nevada v Kolumbii, z místa, kam domorodí lidé Kogi … a my s nimi, chodíme na setkání s matkou vodou. Kdo je matka vod? Ptá se jedna z žen. Je to počátek života, který roste a vyvíjí se ve všem, co je živé.

Tak, tak, přitakávají kondůrci z větví starých pobřežních stromů. A tady vedle je prabába voda. Tudy ze světa živých odchází všechno, co už zemřelo. Občas se děje, že se z dob minulých a nedávných zachytávají do duší lidí, kteří touží po obohacení. Sbírají staré časy a přetvářejí je pokaždé do jiné podoby. To, co vzniká je ale mrtvé a smrt to přináší. A tak jsme tady, abychom z duší lidí posbírali ty kousky smrti a předali je prabábě vodě, která je konečně vezme s sebou do podsvětí. Občas si lidé se smrtí zahrávají a nechtějí se vzdát toho, co jí vzali. Se smrtí však není sranda. Když jí nedají včas, co její jest, musí jí pak celé věky sloužit. Tak jako my.