Žena byla v obrazech života, kterému přadena dávala smysl. Nitě se stávaly cestou, po které do obrazů života vstupovala. Tam, kam vstoupila, obraz ožil. A tak se mohlo stát, že se dívka, vlastně moudrá žena, dostávala do míst, která neznala ani ona, ani nikdo jiný ve světě lidí.

Ocitla se ve světě původních sil. Vnímala dotek bezčasí a bylo jí dobře. Nikam nespěchala, nikde se nepotřebovala zastavovat.

Otevíral se před ní prostor, kde je zapsán řád země.

Strážci brány se dívají přesně tam, kudy můžeš projít.

Až tam budeš, už se nebudeš muset ptát.